Milan Dvořák
...plzeňský skoro fotograf

Další z řeckých ostrovů, který jsem navštívili. Po prvotním rozčarování z ploché a vyprahlé placky na jihu ostrova, jsme si jej oblíbili. Krásné pláže, tradiční řecké vesničky, hornaté vnitrozemí…..prostě pohoda, klídek, tabáček :-)

Turistický okruh skalním městem je dlouhý zhruba 6km, pokud si od zelené turistické značky odskočíte i na žlutou a zajdete se podívat k jezírku.
Aktuální cena vstupného byla v letošním roce 60,-Kč pro dospělého a polovina pro děti. Pokud si chcete vše v klidu projít, zabere Vám celý okruh cca 3 hodiny. První polovina je nenáročná a vede více-méně po zvlněné rovince mezi skálními útvary. Druhá polovina začíná výstupem po schodech, ale těsně před tím je možnost zkrátit si cestu únikovým východem přímo ke vstupu do skal.

Nejzajímavější, nebo spíš turisticky nejprofláknutější skalní úvary jako...

Po zkušenostech s podzimní Šumavou, kdy nám tam dvakrát po sobě kompletně propršela celá dovolená, jsme letos zvolili opačný kout naší republiky a vyrazili na sever Čech do Adršpašských a Teplických skal. Ubytování jsme si rezervovali v Penzionu Pod kaštanem v Hodkovicích nedaleko Adršpachu a odtud vyráželi na vélety.

Ze začátku to sice vypadalo na stejný scénář, ale počasí se pak naštěstí umoudřilo a tak jsme si obě skalní města prošli a stačil jsem i něco málo nafotit.

Fotografie i trochu povídání si můžete přečíst v sekci...

Začátkem týdne mi přišlo mailem upozornění, že Martin Loew bude mít cestovatelské diashow z Ekvádoru.....a protože se mi hrozně líbala jeho poslední přednáška Rusko-Bajkal, zakoupil jsem dva lístky a přes zuřící vichr jsme opět po delší době vyrazili na přednášku do Západočekého muzea v Plzni.

Tradičně byla celá přednáška velmi pěkně připravená a kromě krásných diapozitivů doplňovaliy mluvené slovo i autentické audio nahrávky. Pokud jste také příznivci cestovatelských přednášek, mohu ty od Martina Loewa vřele doporučit. Jezdí prakticky po celé republice a program najdete na jeho www stránkách.

Na stejných stránkách si můžete zaregistrovat svoji e-mailovou adresu na kterou...

Konečně jsem se dostal k tomu, abych zpracoval i zbytek fotografií, které jsem měl připravené z letošní dovolené na řeckém ostrůvku Karpathos.

Najdete je stejně jako všechny předchozí v Cestovní po zahraničí. Konkrétně tyto v cestopisu z Karpathosu. Tak se snad budou alespoň trochu líbit :o)

Krásný barevný podzim!

Minulý týden jsme se vrátili z dovolené na tomto řeckém ostrůvku, který leží mezi Krétou a dalším řeckým ostrovem Rhodos.

Rozepisovat se tady v blogu nijak zvlášť nebudu, pokud by Vás zajímaly nějaké podrobnosti jako jsou obecné informace, jak jsme se tam měli, ale především fotografie pak jsem zpracoval samostatný cestopis.

Pokud byste se rozhodli pro tento ostrov, určitě mohu vřele doporučit zatím jediného českého průvodce, který je momentálně k dispozici. Na Internetu jej najdete ke stažení zde. Najdete v něm historii ostrova, základní informace o ostrově, a popis jednotlivých městeček a pláží, které byste určitě měli navštívit, pokud byste se sem vypravili.

Určitě se Vám tam bude líbit :o)

Věren svým dobrým rituálům, nechal jsem letos CF kartu od digitální zrcadlovky doma ve čtečce. Toto jsem zjistil až na místě, když jsem si chystal fotovýbavu na následující den. Je to jeden z mých podařených vtípků, kterému se pak rád od srdce zasměju.....zvláště když s sebou zbytečně vezu nejen DSLR ale k ní i 2 objektivy :o)

Letos jsem tedy fotil výhradně na klasickou SLR a barevné diapozitivy....­.zdůrazňuji slovo „barevné". Chtěl jsem pár fotografií šoupnout i sem na stránky a tak jsem si nechal diapozitiv nejen vyvolat, ale současně zhotovit i papírové fotografie 10×15cm s tím, že je pak naskenuji a upravím pro web. Kinofilmový skener nevlastním :-(

Bohužel barvy a tonalita na výsledném produktu moc „barevný" diapozitiv nepřipomínaly. Vyvolaný diapozitiv je...

...pokračování

třetí den:
09:02 Lumír vysekl asi 14-tou decentní urážku na konto Marci.....ještě, že je v přízni, mně by to neprošlo
09:49 opět jakékoli plány na včasný odchod na tůru vzali opět za své
10:17 odcházíme směrem Žiarská chata
10:55 předjíždí nás ženské biatlonové družstvo. Nevím, co zobou, ale recept rozhodně chci
11:41 s výstavbou nové chaty sice nepomůžeme, za to se občerstvujeme na výstup Zlatým bažantem
11:53 symbolická návštěva hřbitova obětí turistiky v Tatrách ? velmi inspirující
12:08 jako správný horský vůdce vedu naši skupiny úplně špatným směrem, naštěstí včas potkáváme podobné zoufalce
12:30 stoupáme k Baníkovu, přidala se i skupinka much
13:30 stále stoupáme, much přibylo, navíc se přidalo horko
14:00 konečně jsme se dostali do prvního sedla, mouchy s námi
14:44 Baníkov je již na dohled, mouchy bohužel ještě blíž
15:06 vrchol Pachoĺa dobyt.....není to špatný, ale když to srovnám s výletem na Kokořín
15:22 kdo to byl, kdo zasel sémě nejistoty? Kdo nás to otočil o 180° zpět? Kdo to vykřikoval zpátky domů, do Plzně, do Hřímalky? Ano, kdo to byl, že i sám horský vůdce vydával tak zvrácené rozkazy?
15:23 sestupujeme
15:39 stále...

den první:
10:18 opět vyjíždíme přesně podle plánu s 1,5 hod. zpožděním. Lumír naštěstí touhle dobou právě vstává, takže to tentokrát není nic proti ničemu
11:55 vyrážíme z penzionu u Kuželů po krátkém briefingu...měli jsme kávu a polárku
12:36 projíždíme obcí rychlostí 48 km/hod.
12:38 na křižovatce před námi při rozjezdu chcípnul nějaký Renault
12:54 trochu to přišlápnu a projíždíme obcí rychlostí 49 km/hod.
12:55 na křižovatce před námi při rozjezdu opět chcípnul nějaký Renault (to nemůže být náhoda)
14:10 projíždíme státní hranice, tentokrát žádné zastavení kvůli kradenému autu.....je to trochu nuda
14:26 čeští řidiči projíždí obcí 57 km/hod, slovenští 72 km/hod
15:40 čeští řidiči projíždí dalnicí 132 km/hod, slovenští 168 km/hod
16:11 jsme na místě, jako bonus získáváme na recepci klíčenky a poutko na mobil, které si někteří z nás tolik přáli
16:20 na pokoji zjišťuji, že s sebou sice mám DSLR Canon 300D + 3 objektivy, ale nemám ani jednu CF
17:31 unikly jsme skautské hlídce a procházíme přes letní tábor, Lumír je jakýmsi nezletilým delikventem zasažen míčem
17:36 usedáme na salaši Žiar
17:52 obsluha nás již zaregistrovala
19:05 dojídáme a odcházíme nabrat síly na další den...

Tak dneska odpoledne vyrážíme na již avizovanou expedici do Západních Tater. Hlavním bodem bude tento rok zdolání Barance a pokud se v přijatelném zdravotním stavu vrátíme, tak snad i nějaké další kopce v okolí.

Původně jsme měli jet ve třech, nakonec ale pojedeme opět v plném nasazení 5-ti lidí:

Sultán Omán - Lumír Kužel
Ještě Vám Něco Povím - Silva
Mistr Cetelem - Valda
Drahá 1/3 - Marcela
+ já

Po horách s sebou tahat notebook určitě nebudu, stačí, že budu mít plnou brašnu, podle některých „zbytečného" fotografického vybavení :o) Takže se odmlčím minimálně do příštího pondělí. Pokud cestou nasbírám 12 a více bodů...

Poslední 3 roky pravidelně začátkem července o státních svátcích vyrážíme k východním sousedům na Slovensko dobýt nějaký ten výškově zajímavý vrchol v Západních Tatrách.

Letošní rok není vyjímkou a tak ve středu 5.7.2006 vyrážíme do Žiarske doliny, kde na chatě Kožiar vybudujeme základní výškový tábor a odtud budeme podnikat krátké a rychlé výlety do blízkého okolí.

Letos jedeme sice jen ve 3 lidech, protože po loňské zkušenosti již s námi souputníci Tomáš a Jarmila odmítají jet s tím, že umřít se dá i příjemnějším způsobem. Ale i tak už se těšíme a pokud všechno dobře dopadne, tak fotografie z akce pak umístím i sem na stránky do Cestování. Pro dokreslení, jak to vypadalo loni, jsem si dovolil vypůjčit pohled jednoho z účastníků celé akce, našeho horského vojevůdce Lumíra...

Jedna bleskofka: využili jsme hezkého víkendového počasí a vyrazili na zámek Hluboká a do nedaleké ZOO Ohrada. Víc už se nebudu rozepisovat a přikládám jednu fotečku z véletu...

Po 3 letech bez pořádného kontaktu se sjezdovými svahy jsem se rozhodl, že letos musím trochu oprášit svůj „carvingový“ styl „sjeď jak můžeš“ a vyrazíme někam na lyžovačku. V polovině března jsme tak vyrazili do italského střediska Passo Tonale.

Začátkem července se opět chystáme do sousedního zahraničí ? Slovenska, zdolat nějaký ten výškově zajímavý bod v Západních Tatrách. Mrknul jsem na stránky kamaráda, který se pravidelně těchto podniků účastní, jestli mu něco nepřibylo na stránkách. A našel jsem tam moji fotku v krkolomné pozici při fotografování ledovcových ples a u toho další lačný fotoreportér, který mě u toho nesmrtelně zachycuje.

Docela mě to překvapilo, protože jsa zbrán do komponování záběru, ani jsem si nevšimnul, že se někdo přiživuje na cizím neštěstí...

Na několik dní jsem se domlčel a byl jsem nabírat síly na lyžovačce v italském středisku Passo Tonale. No a jako pravověrný cvakálista jsem s sebou měl i nějaké to fotovybavení, i když ho bylo poskrovnu - manuální zrcadlovka Pentax ME Super + pevná padesátka a osmadvacítka a k tomu digitální kompakt.

Většinu fotek mám na diacích.....teda budu mít, doufám. Ale pár snímků jsem udělal i digitálním kompaktem. Ostatně, ten na svazích i pod nimi drtivě převažoval....co chvíli někdo s napřaženýma rukama komponoval a uznale...

Asi bych se cítil trochu nesvůj a měl bych pocit, že je něco špatně, pokud bychom v září nevyjeli na pár dní na Šumavu a tyto nám celé nepropršely. Beru to už celkem jako samozřejmost a pokud nám bude pršet vždy a pouze na Šumavě a na ostatní akce budeme mít hezké počasí jako dosud, budu spokojený :-)
Tentokrát jsme se ubytovali v nejvýše položené vesnici v Čechách (1066 m nm) a podnikli v podstatě jen dva krátké výlety na Chalupářskou slať a na řeku Vydru. Jinak jsme spíš letos houbařili v místních hvozdech. Takže tentokrát opravdu jen

- tak jsme opět po roce navštívili Západní Tatry (Roháče) a tentokrát již opravdu zdolali Bystrou…ne jako loni, kdy jsme po 3 hodinovém pochodu zjistili, že jsme v jiné dolině :-) Sestup byl sice trochu akčnější, ale celkově musím opět hodnotit akci jako velmi vydařenou. Tak za rok Baranec a Tri Kopy?! ;o)

Zoologická zahrada ve Dvoře Králové se specializuje především na africkou faunu a floru. Na rozloze 64 hektarů si můžete prohlédnout zvířata ve výbězích i krytých pavilonech a třešničkou na dortu je safari projížďka autobusem mezi volně žijící zvěří na ploše 27 hektarů, převážně sudo- a lichokopytníky. Safari je v ceně vstupenky, které se může zdát poněkud vyšší (115,-Kč dosp osoba), ale celý den je na co se dívat.
Určitě si nenechte ujít stádo slonů, výběh žiraf nebo pavilon tropických ptáků s volně poletujícími opeřenci. Celkově se mi tahle ZOO moc líbila a určitě se tam někdy opět pojedemepodívat na nové přírůstky. Pro inspiraci si můžete prohlédnout několik...

- ve druhé polovině května cyklovýlet na ostrov barev a vůní, někdy nazývaný jako perla středomoří. Musím dát za pravdu prospektům z cestovek, že pokud si chcete tenhle ostrov vychutnat se vším všudy, tak ideálním prostředkem ja právě kolo…až na ty kopce, a ty jsou tam všude :o)

Soběšice 23. - 27.2.2005.....no comment :-)) Zimní soustředění našeho fotbalového klubu. Mě na fotkách naštěstí nenajdete, já byl za hledáčkem fotoaparátu. Více se k fotografiím asi nemá cenu vyjadřovat, prostě stalo se a příští rok si to doufám zopakujeme s celou parádou :-)

Ve druhé polovině září jsme podnikli vélet po šumavských jezerech. Počasí nám tentokrát bohužel moc nepřálo :-( Než se zhoršilo úplně, stačili jsme projít Černé a Čertovo jezero, Prášilské jezero a na jezero Laka už jsme v hustém lijáku nedošli. Zbytek pobytu jsme se cpali výborným jídlem v rodinném hotelu Zach :-)

- chtěli jsme sice pokořit Bystrou, ale ačkoli jsme měli dvě mapy, stejně jsme trefili vedlejší dolinu, což jsme zjistili až po 3 hodinách pochodu :-) Sfoukli jsem tak krásnou hřebenovku na Sivý vrch. Druhý den už bohužel 75% členů výpravy nebylo schopno dalšího pochodu, tak jsme navštívili skanzen Liptovské dědiny.

S Tomášem a Jarmilou jsme podnikli vélet na Křivoklát a cestou jsme se zastavili i v Plasích. Příjemně stravený nedělní den, prohlédli jsme si klášter v Plasích a na Křivoklátu okoukli cvičené dravce.

Motto celé akce (...aneb jak několikrát pravil Peťa alias kostelník):

My pijeme na štěstí, na Titaniku byli všichni zdraví a jak dopadli? A proč? Protože neměli štěstí!

...abyste nemuseli číst moc rychle, budu psát pomalu

Tož to bylo tak: nechal jsem se svojí přítulkyní zlanařit k tomu (popravdě řečeno mně bylo jednoduše oznámeno), abych poslední červnový víkend s podobně postiženými lidmi podstoupil třídenní vejšlap Prostějov - Praděd - Prostějov. Sraz byl naplánován na pátek 7.15 hod. v Prostějově u benzinové pumpy. Po zkušenostech z minulých akcí mi bylo jasné, že my se tam dříve jak...

- dlouho jsme váhali, na který z řeckých ostrovů pojedeme na dovolenou. Nakonec to vyhrála Lefkáda a musím říct, že tenhle ostrov už asi těžko něco překoná. Nádherné pláže, krásně čisté moře s kýčovitě modrou barvou, příjemné kavárničky s výborným domácím vínem…..prostě paráda. Doufám, že se tam někdy vrátím.

Prodloužený víkend v Českém ráji aneb proč bychom se báli na Prachovské skály. Začátkem května jsme se vypravili prozkoumat krásy Českého ráje. Ubytovali jsme se v Jinolicích blízko jednoho z rybníků a odtud postupně navštívili Prachovské skály, Trosky a Hruboskalsko.

Pokud Vás nějaká fotografie zaujala do té míry, že byste si ji rádi pořídili domů, do zaměstnání atd., kontaktujte mě e-mailem nebo přes ICQ a nějak se dohodneme :-)

- březnové lyžování ve Slovenském středisku Donovaly. Na lyžování ideální podmínky, dobře upravené sjezdařské dráhy a pro Čechy pořád ještě za levný peníz.

- naše první návštěva Západních Tater. Podzimní víkendofka, která byla poznamenaná drobnou sněhovou přeháňkou, ale přesto se nám podařilo zdolat Ostrý Roháč a Plačlivo. Tady lze nalézt začátek a původ našich pravidelných výletů do slovenských hor :-)

- tento rok jsme se rozhodli oproti tradičnímu Chorvatsku sjet o něco jižněji a navštívit Černou horu. Ubytováni jsme byli v asi největší turistickém letovisku Budvě, kde opravdu vládl velmi čilý turistický ruch až do nočních hodin. Nám se ale více líbilo v klidnějším městěčku Bečiči, které je asi o 30 min chůzí dále.

- tradiční mekka českých turistů – Chorvatsko. My jsme se ubytovali v malém přímořském městečku Pakoštane a na místních plážích jsem prakticky celý pobyt prošnorchloval. Jeden den jsme si zpestřili výleten do NP Kornati a pak jeli o něco severněji do Paklenice, kde jsme navštívili místní NP.

- s bývalou CK Světoběžník jsme se vypravili stařičkou Karosou na nejsevernější místo Evropy a zpět. Cestou jsme prošli několik NP ve Finsku a Norsku. Nezapomenutelnými zážitky budou rozhodně půlnoční slunce nad Nordkappem, komáři a výstup na nejvyšší vrchol Švédska Kebnekaise.

Pokud Vás nějaká fotografie zaujala do té míry, že byste si ji rádi pořídili domů, do zaměstnání atd., kontaktujte mě e-mailem nebo přes ICQ a nějak se dohodneme :o)