Milan Dvořák
...plzeňský skoro fotograf

Další z řeckých ostrovů, který jsem navštívili. Po prvotním rozčarování z ploché a vyprahlé placky na jihu ostrova, jsme si jej oblíbili. Krásné pláže, tradiční řecké vesničky, hornaté vnitrozemí…..prostě pohoda, klídek, tabáček :-)

Turistický okruh skalním městem je dlouhý zhruba 6km, pokud si od zelené turistické značky odskočíte i na žlutou a zajdete se podívat k jezírku.
Aktuální cena vstupného byla v letošním roce 60,-Kč pro dospělého a polovina pro děti. Pokud si chcete vše v klidu projít, zabere Vám celý okruh cca 3 hodiny. První polovina je nenáročná a vede více-méně po zvlněné rovince mezi skálními útvary. Druhá polovina začíná výstupem po schodech, ale těsně před tím je možnost zkrátit si cestu únikovým východem přímo ke vstupu do skal.

Nejzajímavější, nebo spíš turisticky nejprofláknutější skalní úvary jako...

Po 3 letech bez pořádného kontaktu se sjezdovými svahy jsem se rozhodl, že letos musím trochu oprášit svůj „carvingový“ styl „sjeď jak můžeš“ a vyrazíme někam na lyžovačku. V polovině března jsme tak vyrazili do italského střediska Passo Tonale.

Asi bych se cítil trochu nesvůj a měl bych pocit, že je něco špatně, pokud bychom v září nevyjeli na pár dní na Šumavu a tyto nám celé nepropršely. Beru to už celkem jako samozřejmost a pokud nám bude pršet vždy a pouze na Šumavě a na ostatní akce budeme mít hezké počasí jako dosud, budu spokojený :-)
Tentokrát jsme se ubytovali v nejvýše položené vesnici v Čechách (1066 m nm) a podnikli v podstatě jen dva krátké výlety na Chalupářskou slať a na řeku Vydru. Jinak jsme spíš letos houbařili v místních hvozdech. Takže tentokrát opravdu jen

- tak jsme opět po roce navštívili Západní Tatry (Roháče) a tentokrát již opravdu zdolali Bystrou…ne jako loni, kdy jsme po 3 hodinovém pochodu zjistili, že jsme v jiné dolině :-) Sestup byl sice trochu akčnější, ale celkově musím opět hodnotit akci jako velmi vydařenou. Tak za rok Baranec a Tri Kopy?! ;o)

Zoologická zahrada ve Dvoře Králové se specializuje především na africkou faunu a floru. Na rozloze 64 hektarů si můžete prohlédnout zvířata ve výbězích i krytých pavilonech a třešničkou na dortu je safari projížďka autobusem mezi volně žijící zvěří na ploše 27 hektarů, převážně sudo- a lichokopytníky. Safari je v ceně vstupenky, které se může zdát poněkud vyšší (115,-Kč dosp osoba), ale celý den je na co se dívat.
Určitě si nenechte ujít stádo slonů, výběh žiraf nebo pavilon tropických ptáků s volně poletujícími opeřenci. Celkově se mi tahle ZOO moc líbila a určitě se tam někdy opět pojedemepodívat na nové přírůstky. Pro inspiraci si můžete prohlédnout několik...

- ve druhé polovině května cyklovýlet na ostrov barev a vůní, někdy nazývaný jako perla středomoří. Musím dát za pravdu prospektům z cestovek, že pokud si chcete tenhle ostrov vychutnat se vším všudy, tak ideálním prostředkem ja právě kolo…až na ty kopce, a ty jsou tam všude :o)

Soběšice 23. - 27.2.2005.....no comment :-)) Zimní soustředění našeho fotbalového klubu. Mě na fotkách naštěstí nenajdete, já byl za hledáčkem fotoaparátu. Více se k fotografiím asi nemá cenu vyjadřovat, prostě stalo se a příští rok si to doufám zopakujeme s celou parádou :-)

Ve druhé polovině září jsme podnikli vélet po šumavských jezerech. Počasí nám tentokrát bohužel moc nepřálo :-( Než se zhoršilo úplně, stačili jsme projít Černé a Čertovo jezero, Prášilské jezero a na jezero Laka už jsme v hustém lijáku nedošli. Zbytek pobytu jsme se cpali výborným jídlem v rodinném hotelu Zach :-)

- chtěli jsme sice pokořit Bystrou, ale ačkoli jsme měli dvě mapy, stejně jsme trefili vedlejší dolinu, což jsme zjistili až po 3 hodinách pochodu :-) Sfoukli jsem tak krásnou hřebenovku na Sivý vrch. Druhý den už bohužel 75% členů výpravy nebylo schopno dalšího pochodu, tak jsme navštívili skanzen Liptovské dědiny.

S Tomášem a Jarmilou jsme podnikli vélet na Křivoklát a cestou jsme se zastavili i v Plasích. Příjemně stravený nedělní den, prohlédli jsme si klášter v Plasích a na Křivoklátu okoukli cvičené dravce.

Motto celé akce (...aneb jak několikrát pravil Peťa alias kostelník):

My pijeme na štěstí, na Titaniku byli všichni zdraví a jak dopadli? A proč? Protože neměli štěstí!

...abyste nemuseli číst moc rychle, budu psát pomalu

Tož to bylo tak: nechal jsem se svojí přítulkyní zlanařit k tomu (popravdě řečeno mně bylo jednoduše oznámeno), abych poslední červnový víkend s podobně postiženými lidmi podstoupil třídenní vejšlap Prostějov - Praděd - Prostějov. Sraz byl naplánován na pátek 7.15 hod. v Prostějově u benzinové pumpy. Po zkušenostech z minulých akcí mi bylo jasné, že my se tam dříve jak...

- dlouho jsme váhali, na který z řeckých ostrovů pojedeme na dovolenou. Nakonec to vyhrála Lefkáda a musím říct, že tenhle ostrov už asi těžko něco překoná. Nádherné pláže, krásně čisté moře s kýčovitě modrou barvou, příjemné kavárničky s výborným domácím vínem…..prostě paráda. Doufám, že se tam někdy vrátím.

Prodloužený víkend v Českém ráji aneb proč bychom se báli na Prachovské skály. Začátkem května jsme se vypravili prozkoumat krásy Českého ráje. Ubytovali jsme se v Jinolicích blízko jednoho z rybníků a odtud postupně navštívili Prachovské skály, Trosky a Hruboskalsko.

Pokud Vás nějaká fotografie zaujala do té míry, že byste si ji rádi pořídili domů, do zaměstnání atd., kontaktujte mě e-mailem nebo přes ICQ a nějak se dohodneme :-)

- březnové lyžování ve Slovenském středisku Donovaly. Na lyžování ideální podmínky, dobře upravené sjezdařské dráhy a pro Čechy pořád ještě za levný peníz.

- naše první návštěva Západních Tater. Podzimní víkendofka, která byla poznamenaná drobnou sněhovou přeháňkou, ale přesto se nám podařilo zdolat Ostrý Roháč a Plačlivo. Tady lze nalézt začátek a původ našich pravidelných výletů do slovenských hor :-)

- tento rok jsme se rozhodli oproti tradičnímu Chorvatsku sjet o něco jižněji a navštívit Černou horu. Ubytováni jsme byli v asi největší turistickém letovisku Budvě, kde opravdu vládl velmi čilý turistický ruch až do nočních hodin. Nám se ale více líbilo v klidnějším městěčku Bečiči, které je asi o 30 min chůzí dále.

- tradiční mekka českých turistů – Chorvatsko. My jsme se ubytovali v malém přímořském městečku Pakoštane a na místních plážích jsem prakticky celý pobyt prošnorchloval. Jeden den jsme si zpestřili výleten do NP Kornati a pak jeli o něco severněji do Paklenice, kde jsme navštívili místní NP.

- s bývalou CK Světoběžník jsme se vypravili stařičkou Karosou na nejsevernější místo Evropy a zpět. Cestou jsme prošli několik NP ve Finsku a Norsku. Nezapomenutelnými zážitky budou rozhodně půlnoční slunce nad Nordkappem, komáři a výstup na nejvyšší vrchol Švédska Kebnekaise.

Pokud Vás nějaká fotografie zaujala do té míry, že byste si ji rádi pořídili domů, do zaměstnání atd., kontaktujte mě e-mailem nebo přes ICQ a nějak se dohodneme :o)