Obec Donovaly se nachází na rozhraní Nízkych Tater a Velké Fatry v nadmořské výšce kolem 1000 m n.m. Skládá se ze sedmi bývalých uhlířských osad, které vznikly v 17. a 18. století, přičemž naše chata Energetik byla v osadě Mišúty. Dominantou této oblasti je vrch Zvolen (1402 m n.m.) na jehož úpatí se toto vyhledávané lyžařské středisko nachází.
Tolik alespoň na úvod a nyní už se pustíme do naší zimní dovolené v této lokalitě, a několika fotografií z celé akce.
Odjezd byl po dlouhém a náročném vyjednávání, při kterém vzalo za své nejedno pivo či svařák stanoven na sobotu 3.3.2003 v 9:00 hod. SEČ přesně ± autobus. Ve stanovený den přesně v 9:45 hod. SEČ konečně přijelo toužebně vyhlížené auto s vodičem (nebo spíš polovodičem) Liborem a mohlo konečně začít naloďování. Posádka v Určicích čítala tato individua: polovodič Libor, jeho squaw Martina, odborný dozor nad oběma obstarávala setra Jana, náplava Milan a jeho drahá třetina Marcela.
Cesta ubíhala celkem rychle a příjemně.....místy auto vyvinulo až 120 km rychlost, čehož někteří jedinci využili k dospání, většina se však účastnila tradičního ochutnávání přibalené slivovice, neboť nikdo netušil, zda to nebude i jeho doušek poslední. Zanedlouho byly všechny tváře (snad jen s vyjímkou té řidičovy veselé až rozjařené :-) (fotka byla pořízena za jízdy přes rameno, takže bohužel kvalita není nejpreciznější). Rovněž opar, který se v autě vznášel připomínal spíše atmosféru hospůdky třetí cenové skupiny. Přesto, anebo spíš právě proto nám cesta uběhla příjemně a po cestě jsme ještě přibrali ve Valašském Meziříčí další dva účastníky.....carvingového specialistu Silvu a otřelého hráče hazardního „Člověče nezlob se" Valdu.
Něco po 15:00 SEČ jsme konečně dorazili do osady Mišúty, kde byl naší cesty cíl. Po peripetiích se zaparkováním, neboť vyjeté koleje v ledovém nánose na silnici znemožňovaly regulerní zaparkování a letní obutí tomu určitě nepřidalo, jsme mohli konečně vybalit a nastěhovat se do chaty Energetik. Náladu nám trochu zkazilo zjištění, že původně stanovenou cenu provozovatel zvýšil, ale zasněžené sjezdovky nám ji opět vrátily zpět. Nutno říci, že počasí nám přálo celý týden a s výjimkou pondělí, kdy drobně poprchávalo byla obloha totálně vymetená.
Přes den jsme vyráželi na nedaleký svah užívat si příjemného slunečného počasí, a pilovat lyžařské dovednosti a přiblížit se tak alespoň částečně umění Sylvy, která to brala skutečně zodpovědně, čehož důkazem bylo několik modřin po těle....."takhle se totiž jezdí ten pravý a nefalšovaný carving!" nám neustále opakovala a nás méně zkušenější téměř přesvědčila. O původu a vzniku modřin bychom mohli pochybovat, protože o tom co se po večerech u nich na pokoji dělo máme jen kusé a neúplné informace, které se staly terčem vášnivých debat místních anarchistických kroužků.
A zatímco přes den jsme po většinu času lyžovali, navečer jsme pak vyráželi do přilehlých hospod, hospůdek a hotelů pod průhlednou záminkou doplnění tekutin na nějaké to pivo či svařák. Na tomto místě si dovolím jeden poznatek, který jsme na těchto poznávacích cestách učinili a totiž ten, že opravdu téměř neřešitelným problém se pro slovenské číšníky stala situace, kdy každý chtěl platit útratu za sebe. Někde to nebylo možné vůbec, někde pouze u pokladny v rohu restaurace (trochu mi to připomínalo nákup a samoobsluze) a v jednom případě nám číšník donesl kalkulačku a museli jsme si společný účet rozpočítat. Čestnou vyjímkou byl hotel Šport, který tímto zdravím a děkuji.....ačkoli 0,1 l piva za 9,- Sk není zrovna moje cenová skupina.
My jsme zdejší kraj navštívili ale především za účelem lyžování, či alespoň sjetí kopce bez úhony, což se nám všem více-méně dařilo. Prakticky celý týden jsme chodili lyžovat na Novú Hoľu (1360 m n. m.), kam vede třísedačková lanovka a jejíž délka činí 1325 m. Samotná délka sjezdovky zpět k lanovce u Chaty pod Magurou by mohla být něco kolem 2 km, což není přesný údaj, ale náš odhad....takže ho berte opravdu s rezervou. V dopoledních hodinách byla kvalita upravených sjezdovek opravdu velmi dobrá, čemuž bohužel odpovídala i délka fronty u lanovky. Odpoledne zhruba po 14:00 hodině už byly sjezdovky rozježděné a v horních úsecích se objevovaly ledové plotny. My slabší jedinci jsme tak hledali útočiště v restauraci a přenechali svahy carvingově zdatnějším jedincům.
Kromě návštěv restauračních zařízení se po večerech v prostorách suterénní kuchyňky odehrávaly i hazardní hry, kde se mohla soutěživost některých jedinců plně rozvinout a uplatnit. Zvláště pak hra v Člověče nezlob se často připomínala líté boje, kde člověk neznal bratra ani přítelkyni či přítele. Bohužel na tomto místě musím konstatovat, že někteří jedinci neunesli ve vypjatých situacích psychicky tíži porážky. Další velice zdařilou oduševnělou hrou se stala kostková hra „Macháček", všem ji vřele doporučuji.....nejlépe v pozdějších hodinách, kdy hráči jsou již poněkud „společensky" znaveni. Ideální je hrát....kdo prohraje pije. Těžko tak posoudit, zda někteří jedinci prohrávali záměrně, či je k pití dohnalo hráčské umění ostatních?!
V polovině týdne jsme si vybrali na permanentce 5/7 jeden den volna a vyrazili do termálních koupelí Bešeňová. Horké léčivé prameny zde vyvěrají z hloubky 1987 metrů a mají teplotu až 70°C. V areálu se nachází šest bazénů s rozpětím teplot 23 - 38°C a je otevřený celoročně zhruba až do 21.00 hod. Opravdu ideální místo pro relaxaci, ačkoli našich 90 min. v teplých termálních vodách už bylo asi opravdu hodně. Každopádně ale všem, kteří navštíví tuto oblast termální koupele doporučuji, rozhodně to stojí za to....snad jen jedna poznámka, určitě se vyplatí vzít si nějaké starší plavky, ty léčivé minerály udělají na plavkách své :-)
No a to by bylo asi tak všechno podstatné co se za týden návštěvy v lyžařském středisku Donovaly odehrálo. Některé věci si raději z pochopitelných důvodů nechám pouze pro sebe a nebudu je dávat v šanc široké veřejnosti ;-) Pokud máte zájem, můžete se podívat na některé vydařenější fotografie z této akce. Jinak bych rád vzpomněl další přátele, kteří s námi alespoň krátce sdíleli společné ubytování i večerní společenské hry...naše slovenské přátele Petra s Jankou a stále se usmívajícího Davida. Takže už jen závěrečná společná fotografie a příští rok opět na Apaluchu!
Některé užitečné odkazy, ze kterých jsem čerpal a které se Vám mohou hodit, pokud máte v úmyslu navštívit tuto oblast:
http://www.skidonovaly.sk
http://www.nizketatry.com/obce/besenova/besenova.html
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)