Milan Dvořák
...plzeňský skoro fotograf

Pro opravdovou infrafotografii je nutné použít vhodný fotoaparát a filtr propouštějící záření příslušné vlnové délky. Že to s vhodným vybavením u moderních DSLR není tak jednoduché, se můžete dočíst např. v tomto článku.

My si ukážeme postup, jak takovou IR fotku alespoň částečně nasimulovat v prostředí grafického editoru Gimp.

1. Otevřeme vhodnou fotografii a pokud nemáme, zobrazíme dialog...

Dnes si ukážeme jednoduchý postup, jak v Gimpu utlumit barvy do pozadí, aby díky nim vynikla např. struktura a barevnost snímku nás tolik nerozptylovala. V krajinářské fotografii se zpravidla uplatňuje opačný postup --> zvýšení sytosti buď všech nebo jen vybraných barevných odstínů, přičemž opačným postupem mohou vzniknout orvněž působivé snímky.

Uvedený postup je zpracovaný pro Gimp 2.6.x

Otevřeme si v Gimpu fotografii, kterou budeme dále upravovat. Zdrojový snímek může vypadat...

Nejprve krátký úvod co to vlastně HDR je a k čemu je možné jej využít:

HDR neboli High Dynamic Range (high dynamic range imaging, HDRI) je technologie, která umožňuje větší dynamický rozsah expozice (mezi nejsvětlejším a nejtmavším bodem) scény než je u normální snímací techniky. Používá se ve fotografii, počítačové grafice a zpracování obrazu.

Zdroj: Wikipedia 2010

HDR vytvoříme složením několika snímků s různou expozicí. Buď pomocí stativu a několika expozičních variant stejného námětu nebo jeden snímek ideálně ve formátu RAW zpracujeme až v PC jako 3 různé expoziční varianty.

Připravte si tedy jeden snímek s normální expozicí, jeden světlý snímek s prokreslenými stíny a poslední tmavý snímek s prokreslenými světly. Ke složení do výsledného jednoho snímku s vysokým dynamickým rozsahem použijeme akci exposure-blend.scm.

Soubor s připravenou akcí stáhněte z výše uvedených stránek a nakopírujte do adresáře scripts, kde máte uložené skripty pro Vaši instalaci Gimpu. Pokud máte spuštěný Gimp, bude nutné jej restartovat. Nainstalovaný skript pak najdete...

Před nedávném už proběhla jednodenní akce na stažení Zoner Photo Studia 12 zdarma. Dnes firma Zoner uvolnila definitivně ke stažení tohoto správce a editora fotografií.

Bezplatně je k dispozici bohužel jen v anglické verzi a pouze pro nekomerční použití, ale i tak si myslím, že jde o natolik zajímavý produkt zdarma, že pro katalogizaci a prohlížení snímků určitě stojí za to, si jej stáhnout a volně používat.

Z funkcí určitě zaujme možnost publikace fotografií na Facebooku a Flickru, automatickou tvorbu panoramatických snímků, tvorbu elektronických a webových prezentací atd.

Stahovat můžete z...

Základní instalaci open source grafického editoru Gimp je možné rozšířit o celou řadu více či méně užitečných pluginů či skriptů, které Vám mohou usnadnit práci. V následujícím seriálu bych Vám jen ukázal některé z nich a třeba přijdete na to, že něco podobného by se hodilo i Vám. Doplňky jsem testoval ve verzi Gimp 2.6.8.

Save for web

Tuto funkci znají zcela jistě uživatelé profesionálního Adobe Photoshop. Pokud publikujete v elektronické podobě např. na webu a chcete optimalizovat při ukládání svoje fotografie, můžete vyzkoušet tento plugin. Největší výhodou je možnost okamžitého náhledu na kvalitu výsledné fotografie a možnost nastavit...

Vinětace bývá zpravidla u objektivů nežádoucí a jde o jednu z vad optické soustavy, která se projevuje nižším jasem v okrajových částech fotografie. V určitých případech ale může vinětace dodat fotografii charakteristický vzhled a tmavší okraje soustředí lépe pozornost na hlavní objekt.

V následujícím článku Vám ukáži triviální postup, jak takovou umělou vinětaci vytvořit pomocí grafického editoru Gimp (verze 2.6.).

Postup je následující:

1. Otevřeme fotografii v editoru Gimp a pokud nemáme, zobrazíme paletku vrstvy (CTRL + L)
2. Vytvoříme novou vrstvu - první tlačítko vlevo dole (prázdný list) v paletce vrstvy nebo pomocí příkazů VRSTVA -> NOVÁ VRSTVA
   V dialogu pro novou vrstvu vybereme Barvu popředí ev. Barvu pozadí, podle toho, kde máme černou barvu...

High key osvětlení (čte se: haj kí) je styl nasvícení fotografické nebo filmové scény, vyznačující se převahou světlých tónů a malým kontrastem mezi světlem a stínem. Výsledný obraz je bez tmavých částí, s výjimkou drobných detailů.

Wikipedie 2009

Technika heigh key se uplatňuje zejména v portrétní fotografii a ve fotografii aktu. Samozřejmě ideální je si scénu nasvítit už dopředu s tím cílem, že výsledná tonalita bude s převahou světlých tónů. Výhodou digitální fotografie je možnost určitým způsobem tuto techniku nasimulovat v grafickém editoru.

Ukáži Vám jednoduchý způsob, jak si něco podobného vyzkoušet v prostředí programu Gimp ( verze 2.6).

Původní obrázek...

Na úvod možná nebude od věci zmínit, co cross vlastně je a jak budou vypadat výsledné fotografie. Cross vznikl u klasické barevné fotografie tím, že se v podstatě křížem (cross) použily vyvolávací techniky a lázně pro barevný negativ a barevný diapozitiv.

Barevný diapozitiv je vyvoláván procesem C-41 (určeným pro negativy) a barevný negativ je vyvolán procesem E6 (určeným pro diapozitivy). Výsledkem této kombinace jsou barevně poněkud netradiční charakteristické syté barvy a zvýšený kontrast celé fotografie.

Ačkoli je to původně vyloženě chemická záležitost u klasické fotografie, je toto barevné ladění často využíváno a simulováno i u digitální fotografie. Není na tom nic těžkého ačlověk si vystačí pouze s křivka, lze to tedy aplikovat v libovolném grafickém editoru, který tuto funkci nabízí. Já to ukážu na příkladu...

Způsobů jak vytvořit tzv. retro styl u digitálních fotografií je několik. Já Vám ukážu jeden velice jednoduchý, který může fotografiím....zejména portrétním přidat celkem zajímavý barevný nádech, jako má např. tato fotografie.

Popíši postup v prostředí programu Gimp, ale obdobně to funguje i např. v populárním Photoshopu. Nabídky u jednotlivých verzí Gimpu se trochu liší, toto je pro aktuální verzi 2.6.4.

Postup je následující...

Nastanou případy, že fotografovaná scéna je natolik kontrastní, že se budeme muset rozhodnout, zda-li budeme korektně exponovat tzv. „na stíny" - upravíme expozici (do plusových hodnot +EV), aby kresba byla i v tmavých plochách (současně ale světlé plochy na fotografii budou příliš světlé a téměř bez kresby). Nebo budeme korektně exponovat „na světla" - upravíme expozici (do záporných -EV hodnot), aby kresba byla i ve světlých plochách (současně ale tmavé plochy budou v určitých místech černé bez kresby).

Pomoci nám v tomto případě může šedý přechodový filtr, který umístíme před objektiv. Filtr bývá půlený s pozvolným přechodem od zcela průhledné části do šedé (podle intenzity filtru je šedá světlejší nebo tmavší). Šedou částí pak...

Masky můžeme v tomto režimu použít k vytvoření přesného výběru nebo k úpravě výběru, který jsme pomocí některých základních nástrojů pro výběr již provedli a chceme jej „začistit". Maska má oproti prostému výběru (selekci) jednuzásadní výhodu -> lze ji dodatečně poměrně jednoduchým způsobem upravovat a navíc tento režim nám umožní prohlédnout si, jak vypadá např. prolnutý výběr, což ve stndardním režimu nelze dost dobře zjistit.

Můžeme postupovat dvojím způsobem.....vytvořit nanečisto výběr pomocí některého ze základních nástrojů pro selekce v Gimpu, nebo výběr vytvořit přímo v prostředí rychlé masky. Nejdříve si ukážeme první způsob.

Např. bych potřeboval...

Na Internetu jsem narazil na poměrně zajímavý text, kde je popsáno, jak nasimulovat v grafickém editoru pomocí míchání kanálů konkrétní charakteristiku příslušného černobílého negativního filmu. Funguje to obdobným způsobem jak v populárním Photoshopu, tak i např. v bezplatném Gimpu.

Stačí otevřít dialog pro míchání nanálů:

• Photoshop: Image (Obraz) -> Adjustment (Přizpůsobení) -> Channel mixer (Míchání kanálů)
• Gimp: FILTRY -> BARVY - MIXÉR KANÁLŮ

Zaškrtnout políčko monochromatický a pro jednotlivé barevné kanály nastavit tyto hodnoty v pořadí R (červená), G (zelená), B (modrá)...

Pokud fotografujete při nízké hladině osvětlení a použijete blesk (především vestavěný), můžete se u portrétů setkat s tzv. efektem červených očí. Určitě jste již takové fotky viděli, postavy pak vypadají jak angorský králík. Tento efekt je způsoben odrazem světla z fotografického blesku na očním pozadí. Lidé v šeru totiž mají široce roztaženou duhovku a krátký silný záblesk - vycházející z blesku umístěného blízko objektivu aparátu - projde do oka dříve, než se otvor stáhne a odrazí se od sítnice zpět.

V dnešním článku Vám ukážu velice jednoduchý způsob, jak takovéto fotky zachránit následně úpravou v editoru Gimp.

Úprava v Gimpu

Upravovanou fotografii si otevřeme SOUBOR -> OTEVŘÍT. Celý princip je v tom, že pomocí nástroje Laso pro výběr označíme červenou duhovku a tu pak obarvíme.

Abychom pracovali dostatečně přesně a označili opravdu jen tu oblast, kterou budeme chtít odbarvit, doporučuji...

Převod z barevné fotografie na černobílou v grafickém editoru Gimp už jsme v jednom z předchozích článků probírali. Dnes bychom na tuto problematiku navázali a ukázali si, jak jednoduše lze simulovat u takto převedené černobílé fotografie barevné filtry, které nám pomohou tvůrčím způsobem změnit tonalitu a celkové podání výsledné BW fotografie.

Základem je využití Míchání kanálů pro převod z barevné fotografie na černobílou. Lze to aplikovat i na již černobílou fotografii, ale musí být v režimu RGB. Ještě jednou si zopakujeme, kde tento nástroj v programu Gimp najdeme: v příkazové liště pracovního okna FILTRY -> BARVY -> MIXÉR KANÁLŮ.

Fotografii z barevné na černobílou převedeme...

Ukážeme si postup, jak zkonvertovat RAW soubor přímo do prostředí program Gimp, abychom jej mohli následně upravovat jako libovolný bitmapový obrázek. Po nainstalování pluginu ufraw, stačí soubor klasicky otevřít...Soubor -> Otevřít.

Při otevírání se nám otevře dialog, který slouží k nastavení paramtrů pro konverzi formátu RAW. Vysvětlíme si stručně alespoň nejdůležitější funkce. Přesto pokud si vše projdete postupem pokus - omyl, tak no to jistě brzy přijdete sami :o).

V horní části nahoře najdete RAW histogram, který jsem dosud úplně nepochopil a raději se řídím klasickým histogramem na který jsem již zvyklý vlevo dole. V největší pravé části je pak náhled obrázku, na kterém si můžete prováděné změny zkontrolovat. Mezi nejdůležitější nastavení patří především úprava expozice a korektní vyvážení bílé - záložka WB

V dialogu Exposure můžeme dodatečně...

Nástroj pro ořez fotografie používám poměrně často. Ideální je samozřejmě vyfotit fotografii tak, aby na fotografii bylo vše jak má být a nebylo tam nic navíc, ani nic nescházelo. Občas ale člověk něco přehlédne, nebo zjistí, že pro daný motiv by se více hodil čtvercový formát atd. Jak tedy oříznout fotografii v prostředí programu Gimp?

K oříznutí fotografie použijeme nástroj „Ořez" z hlavního panelu nástrojů (klávesová zkratka SHIFT + C). Otevřeme fotografii, kterou budeme chtít oříznout, zapneme nástroj pro ořez. Kurzor se změní na kříž a nyní již stačí jen najet tímto křížem na levý horní roh ořezu a tažením vybrat oblast, která po ořezu zůstane. co je v tmavé části...

K úpravě digitálních fotografií budeme nejčastěji používat dva nástroje: Úrovně a Křivky. Funkci úrovní jsme si již vysvětlili. Pomocí úrovní můžeme maximalizovat tonální rozpětí snímku od úplně černé po úplně bílou (nastavením bílého a černého bodu). Fotografie tak získá na kontrastu.

Pomocí křivek můžeme zvýšit kontrast nevýrazných snímků nebo zesvětlit tmavé partie, anižbychom ztratili kresbu. Při práci s křivkami lze měnit rozložení jasů ve fotografii beze ztráty kresby či detailů. Tímto způsobem lze pracovat nejen s celkovým tonálním podáním, ale můžeme jemně upravovat i barvy - za pomocí křivek v jednotlivých kanálech RGB.

Jak křivky fungují a kde je hledat?

Ještě než se pustíme do práce, opět si vytvoříme duplikát obrázku do nové vrstvy a budeme pracovat v této nové vrstvě (VRSTVA -> DUPLIKOVAT VRSTVU).
Nástroj „Křivky" najdeme za příkazy: VRSTVA -> BARVY - KŘIVKY. Zobrazí se následující dialogové okno...

Do této chvíle, pokud jsme prováděli nějaké úpravy na fotografii, vždy jsme je aplikovali na celou fotografii. Kouzlo Gimpu a jemu podobných programů spočívá ale v tom, že pomocí nástrojů pro výběr si můžeme vybrat pouze určitou oblast (nebo oblastí několik) a pracovat pouze s nimi. Jako klasický příklad bych uvedl lokální ztmavení oblohy, nebo např. rozostření (rozmazání) pozadí fotografie a tím zdůraznění hlavního objektu v popředí apod.

Obdobně jako ve Photoshopu, i Gimp nabízí řadu nástrojů pro výběr od těch nejjednodušších, až po ty sofistikovanější. Mezi dva základní nástroje pro výběr určité části obrazu patří „Výběr obdélníkové oblasti" a „Výběr eliptických oblastí" z hlavního panelu nástrojů.

Ještě než se pustíme do práce na konkétní fotografii, opět doporučuji...

Viděli jste na Internetu fotografie, které jsou orámované nějakým efektním rámečkem a chcete si udělat podobné? V programu Gimp to není zas až takový problém. Začneme od těch jednodušších, které připomínají paspartu.

Fotografii si připravíme na finální velikost v pixelech, ale je nutno počítat s nějakým prostorem pro rámeček jak na šířku, tak i na výšku, a o tyto rozměry ještě případně fotografii zmenšit. Každopádně doporučuji dělat rámečky až jako poslední věc před uložením fotografie. Teď už ale k pracovnímu postupu:

1) v příkazové liště pracovního okna s fotografií vybereme...

Vrstev se vůbec není třeba bát, jejich princip je velice jednoduchý a budou nám velmi užitečným pomocníkem. Vrstvy fungují tak, že různé části obrázku jsou odděleny do vzájemně nezávislých vrstev. Tyto vrstvy se chovají jako by byly samostatné dokumenty naskládané jako sendvič jeden na druhý. Tím, že umístíme každý obraz do samostatné vrstvy, můžeme snadno měnit vzhled a rozvržení výsledného obrazu, aniž by změny byly závazné. Pokud uděláme chybu v nějaké vrstvě, můžeme ji smazat a začít znovu.....zbytek dokumentu zůstane nedotčený.

Jak to tedy konkrétně funguje si ukážeme na praktickém příkladu. Nejdříve si ale otevřeme nabídku (dok) se seznamem vrstev. To provedeme přes příkazy DIALOGY -> VRSTVY nebo klávesovou zkratkou CTRL + L. V této nabídce budeme mít pod sebou přehledně naskládané...

Existuje několik možností, jak převést barevný obraz na černobílý:
1) První z možných způsobů již byl naznačen ve výčtu obrazových režimů. Nastavíme obrazový režim na Stupně šedi (Obrázek -> Režimy) a obraz bude reprezentován 256 odstíny šedé.
Pokud uložíme fotografii v tomto režimu, není již možný návrat k původní barevné podobě, ani není možné barevné tónování fotografie. Proto se tento způsob převodu jeví jako nejméně vhodný, přestože výsledná velikost souboru bude v porovnání s ostatními způsoby nejmenší.

2) Odbarvení obrazu pomocí příkazů VRSTVA -> BARVY -> ODBARVIT. Tímto způsobem obrázek pořád...

Např. pokud budeme chtít fotografii vyfocenou v rozlišení 5 MPix....tedy o velikost 2560×1920 pixelů umístit na www stránky, je toto rozlišení zbytečně veliké a z uživatelského hlediska i zcela nevhodné. Současný standard (2005) pro rozlišení na monitorech a LCD panelech je zhruba 1024×768 pixelů. U větších fotografií je nutno rolovat oběma směry, abychom si mohli fotografii prohlédnout celou. Proto nám zcela postačí pro elektronickou formu prezentace takové rozlišení, aby se fotografie na monitoru zobrazila celá v přiměřené velikosti např. 700×525 pixelů.

Fotografii máme otevřenou v programu Gimp, a chtěli bychom ji zmenšit - fyzicky zmenšit počet obrazových bodů (pixelů). K tomuto využijeme příkazů OBRÁZEK -> VELIKOST OBRÁZKU. Zobrazí se nám následující dialogové okno...

Histogram je graf, který zobrazuje množství odstínů v obraze, převedených na škálu 255 odstínů šedé. Histogram tedy ignoruje veškeré barevné informace (pokud je zvolen kanál „Jas"), ale dává poměrně jasnou informaci o celkové tonalitě fotografie.
Na vodorovné ose X je škála jasů od černé do bílé (vlevo je černá, napravo bílá, uprostřed středně šedá). Svislá osa Y na obou stranách znázorňuje počet bodů, resp. velikost plochy, které mají takovou úroveň jasu, která je na ose X. Hodnoty na ose Y se mění dle maximální hodnoty. Histogram je tedy množina určitého počtu čar vedených od vodorovné osy vzhůru.

K čemu je tedy histogram dobrý?

Jednak nám dává přehled o tom...

Jak program nainstalovat a otevřít v něm digitální obrázek jsme si ukázali v minulém článku. Dnes se naučíme pohybovat po fotografii, zvětšovat/zmenšovat zobrazení otevřené fotografie, zkontrolujeme histogram obrázku a naučíme se korektně upravovat jas fotografie.

Fotografii už máme otevřenou a velikost plátna(okno s fotografií) jsme si tažením nastavili tak, aby zabíralo co největší pracovní plochu. Obrázek se Vám otevře v nějakém procentuálním zobrazení skutečné velikosti. Pokud máte např. 6 MPix fotografii, tak má rozměry cca 3 000 000 x 2 000 000 obrazových bodů. Současný standard rozlišení monitorů je okolo 1024 x 768 obrazových bodů. Z toho je patrné...

Pokud pracujete s digitální fotografií, lhostejno zda z digitálního fotoaparátu nebo skeneru, budete potřebovat pro úpravu svých obrázků nějaký bitmapový grafický editor. Ideální pro tohle je Adobe Photoshop, který má ale jednu podstatnou nevýhodu.....jde o komerční a tudíž placený software, za nezanedbatelnou sumu peněz. Bezplatnou alternativou může být právě program Gimp.

Původně byl vyvinut pro platformu Linux, ale v posledních letech se objevuje i v distribuci pro Windows a Mac OS. Vzhledem k tomu, že byl vyvíjen pro odlišný operační systém, je jeho ovládání a celkově filosofie poněkud odlišná od klasických programů určených výhradně pro Windows. Je potřeba si...